|
|
Aktuální technologické trendy v kinodistribuci a jejich vývoj
Smrček, Tomáš ; VÍTEK, Petr (vedoucí práce) ; DANIELIS, Aleš (oponent)
Diplomová práce nazvaná Aktuální technologické trendy v kinodistribuci a jejich vývoj má za cíl podat komplexní přehled o v současnosti využívaných obrazových, zvukových a dalších technologiích v rámci kinodistribuce. V úvodní kapitole autor sumarizuje historii digitalizace a její vliv na probírané technologie. Ty pak rozebírá z různých hledisek: vysvětluje jejich technické principy, popisuje jejich vývoj, soustředí se na jejich využití z pohledu tvůrců, producentů, distributorů a provozovatelů kin, probírá jejich finanční aspekty a v poslední řadě se věnuje významu technologií v rámci domácího kina. V jedné kapitole analyzuje využití probíraných technologií v rámci českého filmového průmyslu. Závěrem se zamýšlí nad budoucností technologií v kinematografii a zároveň stanovuje směry, kterými se, dle jeho názoru, bude z technologického hlediska kinematografie ubírat.
|
|
|
19.9
Adam, Stanislav ; FUXJÄGER, Klaus (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studií osvětlovacího systému Cine Reflect Lighting System a jeho schopnosti přistupovat k osvětlení scény zcela odlišným způsobem. První část práce shrnuje výhody a nevýhody zrcadlových systémů, čímž může pomoci kameramanům při volbě správné osvětlovací technologie snímaného filmu. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na použití CRLS ve filmech Michaela Hanekeho, zejména v jeho dobovém snímku Bílá Stuha (2009).
|
|
|
Základní principy osvětlování ve filmové tvorbě
Pavelek, Tomáš ; ŠPELDA, Josef (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Tato práce, přibližná žánru manuálu s reflexí problému, se zaměřuje na úlohu světla ve filmové tvorbě jakožto základního nosného prvku jeho atmosféry. Uvádím příklady některých pojmů, kterýma se v práci zabývám: světelný poměr, světlo jako zdroj stínů, charakter světla, světelná perspektiva, teplota chromatičnosti, odraznost, pleťovka, osvětlování v klasické a digitální kinematografii. Zabývám se zde současným použití světel s různou barevnou teplotou, problematikou a výhodami natáčení šerosvitných atmosfér, problematikou úbytku světla se čtvercem vzdálenosti, problematikou zdroje světla v obraze, problematikou prostoru malých lokací, problematikou snímání více kamerami.
|
|
|
Použití LED světelných zdrojů ve filmové a televizní osvětlovací technice
Brožek, Marek ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MACÁK, Jiří (oponent)
Cílem práce je podat ucelený přehled o vývoji a současných trendech LED technologií v oblasti filmové a televizní osvětlovací techniky.
Práce je koncipovaná do dvou částí. První se věnuje historii vzniku, fyzikálním a technickým parametrům LED a dále obsahuje glosář souvisejících pojmů.
Druhá část podává přehled vývoje technologických řešení ve výrobě filmové a televizní LED osvětlovací techniky, seznamuje s jejich přednostmi a nedostatky, upozorňuje na některé problematické momenty použití a představuje poslední novinky některých předních výrobců.
Závěr je shrnutím a obecným zamyšlením nad budoucností LED technologií.
|
|
|
Technické prostředky stylizace obrazu
Todorov, Simon ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce rozebírá problematiku stylizace obrazu skrz technické stránky. Jednotlivé stylizace nejsou popsané. Rozebrány jsou pouze prostředky a je-jich vliv. Rozděleny na dvě jako produkční a postprodukční, jsou popsané jednotlivé klíčové body a techniky, se kterými kameraman zachází. Postupně jsou uvedeny ja-ko související s každým prostředkem parametry, a jaké problémy mohou vyvstat. U každé problematiky je zahrnuta informace, jakým způsobem to ovlivňuje finální vý-sledek. Jsou popsané jevy s toho vyplývající, a nutné změny v postavení kamera-mana jako součásti kinematografie. V práci je zahrnuta kratší úvaha o problémech, tykajících se natáčecích postupů a postprodukčních postupů, prezentaci a archivace.
|
|
|
Současné kamery v digitální kinematografii
Vlnas, Jan ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Obsahem bakalářské práce je porovnání nejpoužívanějších digitálních kamer současnosti v oblasti profesionální kinematografie, ale i v oblasti nízkorozpočtových projektů. Nebudou ale pouze popisovány technické rozdílnosti a parametry jednotlivých typů, jakými jsou rozlišení, velikost senzoru nebo rychlost snímání. Hlavním těžištěm práce budou praktické kvalitativní testy parametrů, které bývají
|
|
|
Digitální postprodukční korekce obrazu
Daliman, Tomáš ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Formáty a videokodeky, Bayerova maska, problematika barevných prostorů, referenční barevné prostory, pracovní barevné prostory, 1D LUT vs 3D LUT, úvod do správy barev, hardwarové řešení barvících systémů, Softwarové řešení barvících systémů.
|
|
|
Stereoskopie a kameraman
Gunaratna, Vidu ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MYSLÍK, Jiří (oponent)
Práce je studiem stereoskopie z pohledu kameramana. Vnímá ji v celé své šíři současného užití - od atrakcí v zábavních parcích, přes komerční narativní celovečerní filmy, až po dokumenty s kulturní hodnotou. Krátce se věnuje raným teoriím binokulárního vidění, počátku objevu stereoskopie a stereofotografie. Dále se zaměřuje na stručnou historii stereoskopie v kinematografii od jejího počátku, přes renesanci v 50. letech 20. století, až do současnosti. Pokračuje popisem principů prostorového vnímání, kde mezi klíčové pojmy patří disparita, paralaxa, konvergence a akomodace. Zmiňuje také důležitost nestereoskopických podnětů na stereopsi. Téma fyziologických základů stereopse zakončují vady prostorového vnímání. Další část práce se soustřeďuje na stereoskopické okno, které je analogií k rámu obrazu v běžné kinematografii. Zkoumá vliv velikost předváděcí plochy, omezení vzdálenosti zadního plánu a jevu, který se nazývá porušení stereoskopického okna. Pokračuje rozborem prostoru stereoskopického obrazu a okolnostmi které ovlivňují vjem velikosti předmětů a figur v něm, ale také analýzou vjemu celého obrazu v závislosti polohy diváka vůči plátnu. Pozornost je věnována i speciálnímu případu stereoskopie - ortostereoskopii. Rozvržení hloubky, nativní paralaxa, a pojmy optimální, dostupný a užitý prostor jsou definovány pro pochopení důležitosti konceptu plánu hloubky. Estetika hloubky je demonstrována na několika nedávných stereoskopických filmech. Následuje přehled technických prostředků pro stereoskopii - rigy, 3D monitory a software. Práce pokračuje diskusí nástrojů kameramana, které jsou rozděleny do dvou skupin - nestereoskopické a stereoskopické. Mezi nestereoskopické patří lineární a barevná perspektiva, vzdušná perspektiva, ostrost a neostrost a pohyb kamery. Stereoskopické nástroje tvoří interaxiální vzdálenost a konvergence. Případy hypostereoskopie a hyperstereoskopie jsou chápány též jako výrazový prostředek. Další kapitola je věnována specifikům a omezením stereoskopického snímání - potřeba dokonalého páru kamer, objektivů, specifikum kompozice ve stetoskopii, problémy spojené s polopropustným zrcadlem v rigu, osvětlování a použití kamerových filtrů. Následující část práce se stručně věnuje přidruženým tématům, která mají vliv na obrazovou složku. Jde o scénografii, postprodukci, kde je věnována pozornost gradingu, a různým stereoskopickým projekčním systémům, včetně autostereoskopie. Poslední část práce je rozhovor s kameramanem Andrewem Lesniem, ACS, ASC, který se dělí o svoje zkušenosti z práce na filmu Hobit. Závěrem je zamyšlení nad otázkou, zda je stereoskopie výrazovým prostředkem a pokouší se odhadnout, jakou budoucnost čeká stereoskopie v kinematografii a televizi.
|
|
|
Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek
Chlumská, Františka ; MACÁK, Jiří (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce nesoucí název ,,Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek'' se zabývá ostrým a neostrým obrazem, vzniklým na filmovém políčku či digitálním čipu. Shrnuje základní vlastnosti lidského oka, a technické parametry a vlastnosti snímacích objektivů. Věnuje se též ''vizuální'' historii z pohledu neostrého obrazu a v závěru sumarizuje psychologický účinek ostrého versus neostrého obrazu na diváka. Přibližuje tedy dva možné úhly pohledu na ostrost a neostrost. Orientace v technologické a i psychologické stránce vzniku a vlivu ostrosti a neostrosti je pro kameramana stěžejní znalostí pro jeho tvorbu. Tato práce shrnuje pouze základy týkající se daného tématu, které je možné v rámci bakalářské práce předložit, nicméně věřím, že může být někomu k prospěchu v jeho studiu či profesi.
|
host ::
RSS.